karolína vítova: Takže Snivinko, ven! *Řeknu a Snivy za doprovodu červených světýlek vyskočí z pokeballu. Okamžitě se na mě otočí a zabodne se do mě nenávistně očima. *No tak, nebuď tak zlý. *Konejšila jsem ji. *Sni SnivíSni! *Křikl rozhořčeně. *Snivinko jsem ti řekla jen ze srandy! *Bránila jsem se. *A vůbec... *Ale zmlkla jsem když jsem zjistila že Snivy si mě nenávistně měří a připadalo mi že mi srdce propadl podrážkami u bot. *Hej hej! Snivy, jsme tu na tréninku! *Řeknu rychle a zamávám rukama kolem sebe. *Pojďme trénovat! *Řeknu a doufám že Snivy to vezme a už se na mě přestane zlobit. Hodil po mě poslední rozhořčený pohled a potom kývl. Oddechla jsem si. *Snivy, máme nabitý program. *Řeknu. Snivy se lekne. *Neboj, máme tam přestávky a hodinu a půl dlouhou přestávku na oběd. *Uklidnila jsem ho. *Budeme trénovat vždy čtyřicet pět minut jako se učí ve škole a potom bude půlhodinová přestávka vždy. A pokud budeme dělat něco velice těžkého během každých patnácti minut si dáme pět minut pauzu. Tak by to mělo vyhovovat, co myslíš? *Zeptám se. Snivy kývne. *Tak... Leťs go! *Řeknu a Snivy se zasměje. Začervenám se, ale než si toho všimne otočím se. *Snivy, jdeme na rozcvičku! *Rozhodnu. * --Rozcvička-- Snivy, začneme jako ve škole. A to během. *Povzdychnu si. *To nesnáším. *Snivy kývne. *Závody? *Snivy opět kývne. Usměji se. *O.K. 3... 2... 1... GO !!! *Oba vyrazíme jako o závod z mýtiny do lesa. Snivy se dostane do vedení, ale když míháme první stromy, Snivy strácí na vedení. Předběhnu ji a potom se předbíháme jedna druhou. Když jsme před řekou, Snivy to neubrzdí a spadne do ní, jen to šplouchne. Smyken si kleknu, a moje kalhoty jsou teď nejspíš zelené. *Snivy? Snivy, jsi tam? * Drmolím rychle a s hlasem který dost rychle nabírá hysterický podtón. Najednou se z vody vynoří Snivyho liánky a stáhnou mě pod vodu. Brrr... Ta voda byla pěkně ledová. Rychle se vynořím. Snivy se začne chechtat. *Hej! *Řeknu a oženu se po ní rukou. Snivy se vyhne a zachechtá se ještě víc. Ale já jsem smíšek. Za chviličku se taky nakazím, ale potom vylezeme z vody a jdeme se osušit. Tak to máme po tom běhu první pětiminutovou přestávku. *Hmm... Tak by mě zajímalo... *Přemítám. Potom vytáhnu pokedex a z něj se ozve: *Snivy. Tento pokemon je jeden ze starterů oblasti Unova. Starteři jsou tři, Tepig, Oshawott a Snivy. Snivy zastupuje travní typ. Snivy je velice hbitý a rychlí. Jeho oblíbenou zbraní je listová čepel(pokud jí umí). Vyvíjí se na Servine na šestnácté úrovni a na Serperiora na třicáté šesté úrovni. Je to dobrý starter. *Pokedex se odezněl. Dívala jsem se do prázna, a když se Snivy dotkl mého ramene, málem jsem měla infarkt. *Fuj! Tohle mi nedělej! *Řekla jsem naštvaně. Snivy se zachechtá. Potom se na mě významě podívá. *Chceš pokračovat? *Zeptám se. Snivy nevrle kývne. Usměji se. *Dobře, tak teď si dáme něco na fizičku. Začneme kliky, dřepy, sed-lehy, O.K.? *Optám se. Snivy znovu nevrle kývne. Zdá se mu to být jedno, jen když budeme pokračovat. Znovu se usměji. Vypadá to legračně. *Jdeme na to! *Lehnu si se Snivym a dělám sto kliků. Potom sto dřepů. A na konec sto sed-lehů . Dohromady to zabere půl hodinky, a s tím jak jsme běhali je to čtyřicet pět minut. *Dóóóbro Snivy, půl hodinky voraz. *Řeknu zadýchaně a Snivy kývne. Přez tu přestávků jí o sobě řeknu vše.Potom si tak různě povídáme a hrajeme si. Potom je čas pokračovat. *Snivy, těď skusíme vyhíbání. *Rozhodnu. Snivy kývne. *OK.K.! Rač mě následovat. *Řaknu a Snivy se zasměje a jsem za mnou do lesa. V lese spí na kameni Tepig. Jakmile však stoupnu na větev, ta křupne a Tepig se probudí a vymrští se na nohy. *TEPTEPTEP!!! *Zaječí rozzuřeně. Snivy vyskočí protože pochopil že další část tréninku bude vyhíbání a začal se Tepigovi vysmívat. Tepiga to velice rozzuřilo a začal kolem sebe metat uhlíky a plamenomet. Snivy se jim velice obratně vyhíbal a Uhybal. Skákal i na stroměch po větvích. Tepig použil na Snivy nárazový útok a Snivy obratně vyskočil a přeskočil Tepiga a postavil se za ním. Tepig se rychle otočil a metnul tam várku uhlíků. Snivy zase skočil a přistál metr od místa kde proletěli uhlíky. Tepig znovu metl uhlíky na Snivyho a ten znovu uskočil. A tak to šlo pořád dokola. Tepig se přiblížil, Snivy uskočil. Tepig přiskočil, Snivy utekl. Nakonec, po dvaceti minutách Snivy skočil před Tepiga, opíral se jednou rukou o zem a těžce oddechoval. Tepig na tom nebyl o moc líp. Už se nezmohl ani na jeden útok. Proto Tepig padl neschopen zápasu na zem. Snivy udiveně vytřeštil oči, ale potom se usmál a hlasitě zajásal. Rozeběhla jsem se k Snivymu. *Tys to dokázal! Tys to dokázal! *Jásala jsem. Objala jsem ho. *Alě teď jdeme domů na oběd a ty se musíš zotavit. Podívej se na sebe. *Řekla jsem. Snivy se prohlédl a souhlasil že vypadá děsně. Tomu jsem se zasmála. Vzala jsem Snivyho do náruče a šly jsme domů. Doma jsme si udělaly teplý oběd. Měli jsme předkrm, polévku, hlavní chod a zákusek. *To víš, můsíž nabrat sílu. *Řekla jsem. Potom jsme si po obědě šli na dvacet minut